Mami, tati, já chci psa!

Aneb věta, které neunikne téměř žádný rodič… Co tedy s tím, když váš potomek začne úpěnlivě prosit a zároveň slibovat, jak se o psa postará? Je toho mnoho, co pejsek může přinést do života dítěte i celé rodiny. Stejně tak existuje mnoho aspektů k pečlivému zvážení, než pejska pořídíte.

Mezi jednoznačná “pro” patří to, co dítě prožije a čemu se naučí právě díky psímu kamarádovi a parťákovi:

  • Přítomnost psa v rodině podporuje vývoj dítěte v mnoha oblastech: emocionální, rozumový, sociální a motorický.
  • Dítě se po boku psa cítí bezpečí, oporu a rostou v sebejistotě. Zažívají k pejskovi blízký a naplňující vztah jako ke svému příteli, parťákovi a „důvěrníkovi“. Mohu se s ním pomazlit a pohladit ho, což objektivně prospívá (nejen) dětské duši.
  • Se psem děti také zažívají spoustu zábavy, ale zároveň se učí, jaké má pes potřeby, jak s ním komunikovat a jak se o něj umět dobře postarat. Rozvíjí se tak u nich zodpovědnost, spolehlivost, smysl pro povinnost, ale i tolerance a pozitivní vztah ke zvířatům a přírodě celkově.
  • A v neposlední řadě se pes stane novým členem rodiny, přičemž je prokázáno, že soužití s ním členy rodiny sbližuje a upevňuje jejich vztahy i komunikaci. A mnohé z toho, co jsem výše psala o dítěti, zažívají díky psu i dospělí.

Než pesjka dítěti pořídíte, je třeba zvážit několik důležitých věcí:

  • V první řadě je třeba si uvědomit, že psa de facto nikdy nepořizujeme “dítěti”, ale celé rodině. Děti se zodpovědnosti učí s věkem a po částech a neměla by ležet nikdy jen na nich. S pořízením psa tedy musí souhlasit všichni členové domácnosti, kteří se o péči o pejska budou následně dělit.
  • Dále hraje roli ekonomická a sociální situace rodiny a je dobré položit si např. tyto otázky:
    1. Máme finanční prostředky na pořízení a komplexní péči o psa?
    2. Jak je to s prostorem v bytě/domě a s lokalitou na delší procházky se psem?
    3. Slučuje se život se psem s životním stylem rodiny a chce se nám do toho?
    4. Bude spolu v souladu pracovní vytížení rodičů, školní a volnočasová činnost dítěte a psí potřeby (péče, výchova a pozornost/hra)?
    5. Máme nyní prostor na vytváření potřebných podmínek pro soužití dítěte a psa? (Minimálně v počátku bude třeba korigovat zároveň péči a výchovu psa a spolu s tím k tomu i vést dítě. Až postupně se vyladí vzájemný vztah a chování dítěte a psa k sobě navzájem. Vždy ale tím, kdo je zodpovědný za oba, je dospělý – rodič.)
  • Jak velký zájem o psa je na straně dítěte? (Můžete nastavit nějaké “zkouškové” období, ve kterém např. dítě bude chodit venčit psíka sousedce, nebo pomůže u vašich přátel, kteří psa mají, či mu dáte k nastudování něco o psech. Zásadní sdělení vám určitě poskytne i to, jakou máte obecnou zkušenost s dítětem: co do jeho zodpovědnosti, spolehlivosti, plnění úkolů a domluv, stálosti v zájmech atd.)

Pokud se rozhodnete, že psa dítěti pořídit nemůžete nebo nechcete:

I přes všechny významné přínosy, které psí přítomnost vnáší do života dítěte i rodiny, můžete samozřejmě dojít k závěru, že současné podmínky nejsou pro pořízení psa vhodné.  Ale jak to říct dítěti?

Dítě se přirozeně bude cítit zklamané, může se na vás zlobit, nebo opakovaně vás zkoušet přesvědčovat. Pokuste se mít pochopení pro jeho emoce a touhy a zároveň mu poskytněte vlídné vysvětlení. Mělo by být co nejkonkrétnější, nejsrozumitelnější a pravdivé. Doporučuji se na tento rozhovor připravit. Dítě by v první řadě mělo cítit, že jste měli dobrou vůli psa pořídit a poctivě jste o tom přemýšleli.

Dále tomu váš potomek potřebuje dobře rozumět, tedy je na místě vysvětlit, co všechno sebou starost o pejska přináší a co z toho není možné naplnit a proč. Není určitě vhodné jako důvod pro nepořízení psa uvádět “nezralost dítěte”, nebo jeho „nespolehlivost“. Naopak pomůže, když dítě pochopí, že péče o pejska není jen jeho věcí, ale odpovědností celé rodině, která se na ni podílí.

Pro dítě bude srozumitelné, když mu citlivě sdělíte reálné důvody, proč jste se rozhodli psa nepořídit:

  • Jsme dlouho v práci, ty ve škole a na kroužcích a pejsek by byl doma hodně sám.
  • Nemáme dost peněz na péči o pejska, který potřebuje i např. drahou veterinární péči.
  • Jezdíme často pryč a ne všude pejsek může s námi atd.

Zároveň myslete i na budoucnost a na to, zda by za jiných podmínek bylo psa možné pořídit. Dítě se vás na to bude pravděpodobně i ptát. Můžete vždy říci, že to ještě nevíte, ale buďte opatrní ohledně slibů typu „až budeš větší“. Děti jsou na každý slib od dospělého velmi citlivé a doslovně jim věří.

Zkuste promyslet, zda byste nemohli pořídit dítěti zvířátko, které je méně náročné na péči a starost (např. křeček, morče, potkan, želva). I takové zvířátko bude pro dítě milovaným mazlíčkem, vytvoří si k němu vztah, bude si ho moci pomazlit a učit se zodpovědnosti za péči o něj.

(Publikováno na Tchibo Blogu, odkaz najdete zde)

"Píšu, abych tím podporovala lidi trpící dlouhodobým nebo chronickým onemocněním v jejich cestě k seberealizaci, plnění svých snů a v úspěšném překonávání každodenních těžkosti a omezení. Inspiraci nacházím ve vlastní zkušenosti současného života s vážným onemocněním a v předchozí dvacetileté poradenské a psychoterapeutické práci." Můj příběh si přečtěte zde >>