Sexuální zneužívání dětí je jedním z mnoha typů ohrožování dítěte a jeho zdravého vývoje. Setkáváme se dnes nejen se zneužíváním dítěte (ze strany rodiče či jiné osoby), ale s řadou dalších neméně nebezpečných projevů rodiče vůči dítěti: fyzické či psychické týrání, zanedbávání, poškozování dětí rozvodovými konflikty či dalšími závažnými pochybeními ve výchově a v přístupu k dítěti. Děti samotné jsou potom ohroženy nejen v dětství, ale i v dospělosti. Potýkají se nadále s vážným nedostatkem pocitu bezpečí, vnitřní jistoty, hodnoty sebe sama, důvěry v okolí. Tyto děti mají vážně narušený vztah k sobě samým i k druhým. Toto vše je v budoucnu ovlivněno jejich prvotními prožitky, které si tak, jako každý z nás, odnáší ze vztahu s nejbližšími osobami: matkou, otcem. Dítě v této situaci se může jen těžce bránit, neb každá obrana je z jeho pohledu potenciálním rizikem ztráty rodiče (ať je již jakýkoliv), ale i vlastní hodnoty (dítě cítí znehodnocené a považuje se za viníka či spoluviníka situace). Optimálním řešením pro takové děti je poskytnout jim odbornou pomoc a zajistit jim bezpečné zázemí. Zároveň je velmi potřebné poskytnout odbornou pomoc i matce (potažmo celé rodině) tak, aby dítě nebylo nadále ohrožováno a mohlo vyrůstat v bezpečném domově, zároveň aby o svého rodiče nepřišlo definitivně. Vazba mezi dítětem a rodičem by měla být za podpory odborníků zachována a kontinuálně ozdravována.