Sourozenecká žárlivost a rivalita

Žárlivost, vztek či vnitřní zmatek, které se objeví u staršího dítěte, když na svět přijde sourozenec mladší, je naprosto přirozenou reakcí dítěte staršího na změnu situace v rodině. Mění se postavení staršího dítěte, z jeho pohledu vždy, ač to my dospělí tak mnohokrát nevnímáme. Vždy záleží na věkovém rozdílu sourozenců, jde-li o rozdíl např. roku, není tento boj či stesk po „královské pozici“, jak ji aktérka příběhu popisuje, tak markantní. Starší sourozenec si ještě tuto pozici vybudovat nestihl. Do rozdílu věků zhruba rok a půl, se toto objevit nemusí. Při rozdílu věků velkém, např. deset let, už hovoříme z pohledu psychologie o sourozencích spíše jako o dvou jedináčcích, neb každý si v raném věku vybere plnou pozornost a příchod svého nového sourozence ve věku deseti let vnímá většinou mnohem klidněji a pozitivněji. Pokud si pár pořídí druhé dítě ale po třech, či pěti letech, musí velmi dobře kalkulovat s tím, jak rozloží svou lásku, pozornost a vytvoří místo v rodině jednotlivým členům, aby se v této konstelaci cítili všichni dobře. Začleňme dítě do procesu příprav na příchod sourozence, připravujme s ním postýlku, hračky, podněcujme ho v komunikaci s „bříškem“ a dejme mu pocítit, jak je v tom důležitý. Pojmenovávejme jeho roli jako nenahraditelnou, povídejme se sourozencem starším, pomožme mu najít i jeho nové role – ať už je to role toho staršího, který učí při hře mladšího to, co sám umí, či ho ochrání v rámci svých dětských možností nebo je důležitý jakkoliv jinak. Zároveň na něj neklaďme moc vysoké požadavky neúměrné jeho věku a všímejme si jeho dětských potřeb, které zůstávají nadále. Nesnižujme je, nepovažujme je za druhořadé a buďme trpěliví a vnímaví k reakcím staršího sourozence, který se snaží upoutat naši pozornost i tak, jak nečekáme – vztekem, návratem k dětinštějšímu chování aj. Zaslouží si jí, byl na ní zvyklý, byla doposud celá jeho, nevyčítejte mu to a snažme se vžít do jeho situace a umožnit mu to, co by mu mohlo pomoci si vytvořit své nové nenahraditelné místo v rodině. Tím mu umožníme i vznik kladného vztahu k mladšímu sourozenci a pochopení, jakou pozornost a péči potřebuje nyní miminko a jakou nyní on.

"Píšu, abych tím podporovala lidi trpící dlouhodobým nebo chronickým onemocněním v jejich cestě k seberealizaci, plnění svých snů a v úspěšném překonávání každodenních těžkosti a omezení. Inspiraci nacházím ve vlastní zkušenosti současného života s vážným onemocněním a v předchozí dvacetileté poradenské a psychoterapeutické práci." Můj příběh si přečtěte zde >>